A k tomu krásně napomáhá právě tento specifický konstelační formát Proces životní integrace.
Z pozice dospělého se totiž z odstupu díváme na svá mladší JÁ: dítě v děloze, dítě v rodině a dospívajícího.
Mají v konstelaci pevné místo, a my se jen díváme na to, co je potřeba uvidět – někdy to je rovnou obraz naší jedinečné bytostné kvality, naší esence. Té může někdy stát v cestě ještě něco těžkého a náročného z dané minulosti, co ještě potřebujeme naplno uznat a uvidět – ale tím, že stojíme na pozici dospělého, jsme zazdrojovaní: jsme v Tady a Teď, tedy jsme schopni uvidět onu událost nebo zranění s odstupu, dovolit třeba ještě pocity, které tehdy nemohly proudit, a hlavně uvidět, že už je to pryč.
Ohrožení pominulo, my už jsme jinde. Když si tohle do morku kostí uvědomíme – že my už nejsme v té situaci, tedy nemusíme se chránit – jsme volní. A zároveň v hlubokém propojení se vším, čím jsme prošli a co nás formovalo a dalo rozvinout naší síle, odolnosti, hloubce a důstojnosti.
Jde o velmi klidný a nedramatický, ale velmi hluboký a často dojemný vnitřní proces. Dochází ke spontánnímu ocenění své svébytné životní cesty a spojení se svou nejpůvodnější vnitřní podstatou, se svou jedinečnou misí, s níž jsme sem přišli.
Někteří účastníci proces prožívají jako jakési zasvěcení do své vlastní bytostné esence.
Budeme pracovat se všemi zakázkami, které si přinesete – nemusejí se týkat nutně vaší osobní cesty. Je možno nahlédnout např. i zdravotní nebo vztahové záležitosti.
